Mé pondělí s milující rodinou

14. února 2017 v 13:06 | Erin |  Diary
Čauko,
dlouho nebyl žádný článek - kvůli tomu, že se v poslední době u mě nic nového nestalo, ale to, co se mi přihodilo včera.. nu, rozhodla sem se, že se zkrátka z tohoto vypovídat musím..

Chodila jsem do základních tanečních a kamarád mě přemluvil, abych chodila i do pokračovacích. Včera (13.2. 17) jsme měli poslední lekci, ale vzhledem k tomu, že kamoš dělal zkoušky na řidičák + měl nějakou párty s McDonaldem, tak jsem se domluvila s dalším kamošem, kterýmu tam taky nešla partnerka, abych šla s nim. Volala jsem tedy matce, že na taneční nakonec jdu, tak že mě vezmou (chtěli mě vidět, když nebyli na prodloužené a dokončené).
Bylo 18:20 a já jim začala volat, kde sou - byli ve 3h vyřizovat ještě zápisovej lístek na konzervuje. A oni? Nic. Volali s někým jiným, vypnutý číslo, a tak.. Zkoušela jsem to do 18:57 a potom jsem to vzdala, protože taneční začínali v 19h. V 19:07 jsem dostala zprávu od otce:

"Jsme ještě v kostele." (druhá odspoda)

Po mé smsce mi volal a já byla samozřejmě naštvaná. V jeho hlase byla slyšet trošku lítost a chtěl mě ještě odvézt - to už samozřejmě nemělo cenu.. ale i tak. Věděla jsem, že mé vztahy s rodinou sou špatné, ale až tak? To jsem nevěděla.
Zapomenout taky nemohli, 2x jsem jim volala..
No a matka mě potitulovala nejrůznějšíma nadávkama a že radši půjde do kostela, že tam to aspoň k něčemu je.. super, aspoň tomu otcovi to bylo líto a byl ochotnej mě tam na posledních minut ještě odvezt, co ale matka vyváděla zas.. bůh ví. I když toho sem zatahovat radši nebudeme.
Následovala samozřejmě "bitka", kde mi matka chtěla zlomit prsty, za což taky tleskám (a nějak mi ho narazila/nalomila.. nevim, co to je, ale bolí trošku..). Není nic lepšího, než mi před soutěží a konzervatoří zlomit prsty. Děkuji ti bože za tak milující rodinu. Táhni doprdele.

Tady jde aspoň vidět, jací jsou to "křesťani", když radši jdou na několik hodin do kostela a svoji dceru vypustí úplně z hlavy.. chtělo se mi kvůli nim/tomu po dlouhý době brečet, ale slzy jsem rychle potlačila, protože to nemá už dávno cenu.
Věděla jsem, že mají sestru s bratrem rádi víc než mě, ale že i radši 'kostelíčkujou' než aby projevili trošku zájem o mně - aspoň mě tam zavést..

No, jinak Vám přeji šťastného Valentýna. Já slavím jen s klavírem, ale nevadí mi to :) Já a klavír jsme prostě nerozlučná dvojka :) jinak mám nějaké témata na články. Zatím jsem se poučovala a poznávala, teď už to jen napsat do blogu a popřemýšlet o svém názoru a tak :)
No a co vy? Jaký byl váš týden/den a co Valentýn?
Erin


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu!

Tu.

Komentáře

1 Lucienne | Web | 14. února 2017 v 15:28 | Reagovat

Tak to mě moc mrzí. Tohle nepochopím, když to bylo pro tebe tak důležité a oni se ani neozvali. Mě zas od malička bavilo hodně tančit, ale bohužel se o mě a o sestry starala jen mamka, takže mě v tom nemohla finančně podporovat.

2 Siginitou | Web | 15. února 2017 v 19:51 | Reagovat

Taky to nepochopím... no mám to s rodiči občas podobně, bohužel :-(

3 Lost Girl. | Web | 16. února 2017 v 12:43 | Reagovat

Já neměla taky zrovna nejkrášnější začátek týdne, ale nebudu to z osobních důvodů nějak extra uvádět. Ale taky to nebylo veselé.
Myslím si, že to taky po dosáhnutí plnoletosti doma zabalíš, já to tak mám, vypadnu co nejdřív.

4 Lyilla | Web | 16. února 2017 v 16:00 | Reagovat

To je mi líto. Ale lidi na blog.cz jsou taky YOUR FAMILY <3. No ale teď zpět k tvému tématu. Já mám staršího bratra. Který je teď v pubertě. Taky to nemám moc lehký, ale že by na mě někdy moje maminka zapomněla.. to asi ne :(. Hlavně se drž. Zkus vše brát pozitivně. Nebo Se zkus s rodiči nějak promluvit. Takhle to nemůže být napořád!

5 Smile | Web | 17. února 2017 v 14:18 | Reagovat

Mrzí mě, že ti to takhle dopadlo.. :/ Já už ani rodinu nikam nezvu. :D
Měla bys zamazat to taťkovo číslo ze screenu, aby tátovi nikdo nevolal... :)

6 Belluška | Web | 17. února 2017 v 15:25 | Reagovat

Netušila jsem, že to je s tvou rodinou až v takových rozmezí. Je mi to moc líto. Být tebou tak bych si začala shánět brigády, ať můžeš našetřit co nejvíc na odchod. Je to jenom na tobě, jestli cítíš, že se dá situace zachránit tak zajít společně s rodinu k psycholožce. Já vím nikdo tam nikdy nechtěl jít. Já jsem se tam jednou ocitla s rodinou.. měli jsme taky problémy. Nečekej, ale že ti změnit rodiče. To zase ne, ale uvidíš jak se ti hned rozjasní a pochopíš jestli to má cenu, co vlastně je dobré a co udělat. Rozjasní se ti myšlenky v hlavě. Je to lepší.. kor když chodíš ještě do školy, tak to k tomu ta situace nepomáhá.. jen to stresuje. No a pokud ani Psycholog nepomůže.. tak je opravdu lepší se zbalit.. na podnájem jdi se spolubydlícími. Je to pak jedna z možností.. ale není to nejjednodušší

7 Džejní | Web | 18. února 2017 v 9:34 | Reagovat

Valentyn nechcem riesit, pride mi to ako den, na ktory su zbytocne velke a divne poziadavky. pre mna den ako kazdy iny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama