#4 Talking with Erin

8. března 2017 v 21:50 | Erin |  Diary
Čauko, taky je u vás tak hrozně (počasí) ? :/
Každý den se mi stane něco zajímavého, ale potom je to nezajímavé pro vás to číst. Takže fakt krátce.. Minulé pondělí mi J. řekla, že su takovej romantik (city, snílek,..). Bylo to od ní pěkný, protože ano, jsem romantik (a trochu klasik). To pondělí jsem také dostala náhodou noty na cello a klavír od The Piano Guys, takže sem byla ráda :)


V pátek jsem jela do Brna za bejvalym, že půjdem do kina. Kino bylo super. Jo, normálně se bavíme, ale po těch talentovkách (od ledna) na mě furt řve acelkově se změnil. V pátek to bylo fakt v pohodě, ale v pondělí sme se zas pohádali. Prosím, panebože, Erin. Už tohle divadlo fakt ukonči.. Takže nálada na hovno.
O víkendu brigáda a "úkoly".
Jinak škola zase čtyřky, nechápu. Když se učim tak takový blbý známky a bez učení mám ty stejný, aj lepší. Aspoň, že další tejden máme prázdniny. (od 13.3.)
Jinak nemáte někdo tip na to, jak dobře spát? Mám strašně špatný spaní a asi 10let sem se už fakt dobře nevyspala.. Takže prosím, help.

Jediný pozitivum je snad jeden řidič autobusu, kterej u mě vyhrává na celý čáře asi 4 roky. U nás na náměstí vždy do busu ráno o těch cca 5:15 nastupuji jen já a on prostě asi 2-3m před dveřama mi je už otvírá a vždy se tak krásně na sebe usmějem. Je to krásný, no :3
No, a potom jsem viděla dvě stejnojmenné bývalé spolužačky ze základky, z čehož jedna je blogerka a právě jí děkuji za to, že mě do této komunity tak nějak přitáhla. A i když jsme se bavily jen chvíli, byla sem za to strašně ráda :)

Omlouvám se, mám v tom trochu bordel, ale tak.. Co už. Hlavně mám špatnou náladu, počasí zde taky nic moc, posledn dobou se pořád budim (asi už 3 tejdny), takže su vcelku smutná, no. No a co u vás je nového?
Erin

Serou vás už ty obrázky s hudbou? Sorry, ale já to prostě miluju <3 - navíc je to trošku k tématu :B
 

#3 Talking with Erin

1. března 2017 v 9:28 | Erin |  Diary
Čauko,
poprvé na novém blogu vám sdělím zážitky a pocity z mého týdne.

Pondělí
V pondělí, pokud vím, jsme nic nepsali. Měli jsme naplánovanou němčinu, ale učitelka na písemku zapomněla, ale nebojte, nebyla nám odpuštěná.
Odpoledne jsem měla korepetici a dozvěděla jsem se, že budu svoji slečnu - violincellistku, doprovázet na soutěži.
Takže pondělí zatím dobrý.


Z mé umělecké duše počas "neaktivnosti" na blog.cz

26. února 2017 v 8:29 | Erin
Mám ráda umění všeho druhu. Především hudbu, ale i divadlo, kreslení, fotografování i tanec. Počasu příprav na talentové zkoušky jsem měla sem tam náladu na kreslení. Přidávám tedy starší 3 obrázky (přelom roku 2015/16).




Kreslíte/malujete taky? :) Které dílko se vám líbí ode mě nejvíce?
Erin
 


Co chci stihnout dokud jsem mladá.

23. února 2017 v 5:53 | Erin |  Výplavy z mého mozku
Čauko,
myslím si, že nadpis hovoří za vše. Pusťme se tedy do toho :)

Do prvního bodu bych, ať vás hned na začátek neodradím, asi zařadila 1. barvení vlasů. Obarvit bych si je chtěla na takové ty šílené barvičky jako je červená, zelená, modrá a fialová. Tyhle čtyři barvičky bych chtěla rozhodně zrealizovat, potom jestli bude dobrá situace, tak bych chtěla zkusit i růžovou a žlutou, ale to se rozhodnu až v dané situaci :)


2. Naučit se výborně anglicky a německy. Každý ví, že jazyky jsou základ, tak ať se učím, když mám na to ještě buňky :) Ještě bych se chtěla naučit italsky a rusky - tak uvidíme :)

3. Cestovat. Klasika, klasika. No a pak se zabydlet v USA :)

No a teď trochu k těm šílenějším věcem 4. Bungee jumping. Co bych k tomuto chtěla dodat? Snad jen to, že se nehorázně bojím výšek, ale opravdu moc to chci zkusit a za pár let bych mohla litovat :)


Také chci 5. Seskočit s padákem. Musí to být super vidět tu zemi, jak je kulatá, jak jsme vlastně tak strašně malincí, a tak :)

6. Potápět se se žralokama/mudúzama. Určitě jste to možná někde viděli na fotkách nebo u youtuberů, někdy bych chtěla prostě vlézt do akvária či do nějakého jezera/vodní plochy a potápět se s nima. Musí to být skvělý zážitek.

Cestování tu už bylo, ale jednou bych chtěla 7. Vycestovat do náhodné cizí země. Prostě si jen tak ráno vstát, říct si, ok, dneska odletím, vyberu si třeba v pořadí 6. letenku na stránce s letenkama, rychle si zbalím a prostě odletím. Udělat to takhle s kamarády nebo třeba i sám. A to se vlastně dostáváme k dalšímu bodu a to je:


8. Být více spontánní. Vidíte v tom taky to kouzlo jako já? :)

9. Tábořit s kamarádama na pár dní bez telefonů.


Když už jsme u toho 'přespávání, tak další věcí, kterou chci rozhodně udělat je to, že bych chtěla 10. 7 i více dní si vystačit se 100,- (tak jako na přežití) na jídlo, bez takových těch "zbytečností" a bydlet na ulici. S bezdomovcama nebo bez nich, to je jedno, ale chtěla bych si vyzkoušet, jaké to je :)

Při takovéto příležitosti se chci 11. Chovat jako punkerka. Takže nechat své emoce působit, v ničem se neomezovat, kopat do těch popelnic (konečně! :D) a tak :)


Zároveň 12. Žít nočním životem. Někde na předměstí, alkohol, cigarety (tak, abych do toho zas nespadla :D), kamarádi. :)

13. Tetování. Prvně musím najít nějaké to vhodné pro mě, ale 18. narozeniny se už blíží, jej. Pravděpodobně to bude PUNX, ale ještě nevím kde, a poté bych chtěla něco s hudbou. Nějakou notičku, houslový klíč nebo tak.

Vždycky jsem chtěla 14. Naučit se na skatu. Musí to být super jen tak si jezdit po chodníku se sluchátkama v/na uších.


No, tak to by bylo asi vše k tomuhle "to do listu". Snad jsem se vám tolik neznechutila. Co byste vy chtěli stihnout dokud jste mladí? :)
Erin

Nejdůležitější orgán | téma týdne

20. února 2017 v 14:55 | Erin |  Téma týdne
Přidávám tento článek později, snad to nebude vadit..


Rozhodně mezi nejdůležitější orgány v lidském těle (i u jiných živočichů) patří mozek, cévní, dýchací a trávicí soustava.. no, vlastně úplně všechny orgány, soustavy, buňky jsou stejně důležité.. nejde jen tak vyřadit něco ze svého těla a tvářit se, že je všechno v pořádku. Tak to bohužel nefunguje.
Zaměříme se tedy na orgán, kterého si já osobně nejvíce vážím, a i přes všechno se snažím ho co nejméně opotřebit a pokud se toho dožiju, tak aby mi sloužil bez nějakých přístrojů i ve stáří. No, a tím orgánem či ústrojím je sluch. Znáte takovou tu otázku:

Být hluchý, ale vidět a nebo být slepý, ale slyšet?


No, co byste vlastně odpověděli vy? Dlouho ale opravdu dlouho jsem nevěděla, jak odpovědět. Chtěla jsem vidět, ale i slyšet. Tak nějak jsem časem povyrostla a více jsem poznala samu sebe, takže teď moje odpověď na tuto otázku zní: Být slepý, ale slyšet. Sluch je pro mě všechno. Je to vcelku jasné, kvůli třeba i škole a tak, ale nedokázala bych si bez hudby a zvuků představit život. Asi bych se zbláznila z toho nic neslyšet. Na co by mi bylo vidět Greeny, ale neslyšet je? (nojo, velká fanynka :B) Ale i z pohledu normálního člověka.. upřímně, já miluju přírodu, ale radši bych chodila do přírody poslouchat to ticho či nějaký zvuky zvířat a rostlin, než vidět tu krásu kolem sebe, ale neslyšet absolutně nic..
Samozřejmě, zeptala jsem se i pár lidí na tuto otázku. Odpověď byla vždy "radši vidět" a doplňovali, že je to těžké rozhodnutí, i tak by chtěli radši vidět.

No, a jaká by byla vaše odpověď? Chtěli byste radši vidět a nebo slyšet? A co považujete vy za nejdůležitější orgán?
Erin


Mé (dvě) já

18. února 2017 v 12:02 | Erin |  Diary
Čauko,
každej se mění, vyvíjí, a tak. Bohužel, jak někteří ještě nevíte, já jsem rozdvojená osobnost.. zkrátka, v mém já jsou uschované dvě osobnosti - a naprosto odlišné. Jedno je takové to milé, citlivé, romantické.. a to druhé? V tom se schovává rebelie, šílenost, a tak.
Věc se má tak, že před tak dvěma rokama u mě převládala ta druhá "punkrocková" osůbka, která strašně moc chtěla spávat s bezdomovcama na ulici, kopat do popelnic (nesmějte se prosím :DD), ty názory a.. no, taková ta spíš punkerka a trošku anarchistka. Samozřejmě stále zde byla i ta citlivá Erin, takovej malej uplakánek, no. :D Čas plynul a spíše jsem se začala klidnit.. romantik (ve smyslu hudby), a tak.
Několikrát jsem nad tímto tématem přemýšlela, jak se to stalo, a tak. Samozřejmě, že společnost a lidi, se kterýma se bavíme nás tak nějak mění, i my sami časem, ale.. no, nebudu vám lhat, že mi to nevadí. Když tenhle článek zase píšu, zdá se mi, že píše o úplné hovadině zase - v poslední době se mi to stává pořád.
Nevím, prostě kde je to moje staré já? Samozřejmě, že se nikde nerozplynulo. Když jsem byla na koncertě Green Day (ještě jednou všechno nejlepší, Billie! <3 - 17.2.), tak tam jsem jakoby tuto osobnost "nakrmila" a byla jsem šťastná jako nikdy v životě, ale třeba kde jsou ty dny, kdy jsem zapla youtube - nějakou tu rockovou songu a z ničeho nic jsem vstala z postele a začala "tancovat" - prostě skákat a dělat hovadiny před zrcadlem? Jej.

Samozřejmě nebudu nijak vyvádět a snažit se udržet tuhle osobnost na prvním místě - hlavně, když teď jdu žít spíš život s tou romantickou duší. Nechám to tak, jak to je, ale je mi to strašně líto. Měla jsem naplánovaných tolik věcí, které jsem chtěla udělat.. ale taky je udělám - v tom mi nic nebrání, protože mě něco k tomu stále vede. Ty věci - popelnice, bezdomovci, barvení vlasů.., rozhodně nenechám jen tak ležet ladem bez zrealizování. Moje šílené já totiž nezemřelo a ani nezemře - snad, ale myslím si, že určitě ne.

Jaká je vaše osobnost? :)
Erin

Uf. Hodně výstižné.


Btw, při dívání na tyhle obrázky je mi tak strašně.. achjo, jak malá při rozchodu s přítelem, se kterým byla týden, ale byla to největší láska na světě :D jo, je to vtipný, ale prostě, achjo..

Mé pondělí s milující rodinou

14. února 2017 v 13:06 | Erin |  Diary
Čauko,
dlouho nebyl žádný článek - kvůli tomu, že se v poslední době u mě nic nového nestalo, ale to, co se mi přihodilo včera.. nu, rozhodla sem se, že se zkrátka z tohoto vypovídat musím..

Chodila jsem do základních tanečních a kamarád mě přemluvil, abych chodila i do pokračovacích. Včera (13.2. 17) jsme měli poslední lekci, ale vzhledem k tomu, že kamoš dělal zkoušky na řidičák + měl nějakou párty s McDonaldem, tak jsem se domluvila s dalším kamošem, kterýmu tam taky nešla partnerka, abych šla s nim. Volala jsem tedy matce, že na taneční nakonec jdu, tak že mě vezmou (chtěli mě vidět, když nebyli na prodloužené a dokončené).
Bylo 18:20 a já jim začala volat, kde sou - byli ve 3h vyřizovat ještě zápisovej lístek na konzervuje. A oni? Nic. Volali s někým jiným, vypnutý číslo, a tak.. Zkoušela jsem to do 18:57 a potom jsem to vzdala, protože taneční začínali v 19h. V 19:07 jsem dostala zprávu od otce:

"Jsme ještě v kostele." (druhá odspoda)

Po mé smsce mi volal a já byla samozřejmě naštvaná. V jeho hlase byla slyšet trošku lítost a chtěl mě ještě odvézt - to už samozřejmě nemělo cenu.. ale i tak. Věděla jsem, že mé vztahy s rodinou sou špatné, ale až tak? To jsem nevěděla.
Zapomenout taky nemohli, 2x jsem jim volala..
No a matka mě potitulovala nejrůznějšíma nadávkama a že radši půjde do kostela, že tam to aspoň k něčemu je.. super, aspoň tomu otcovi to bylo líto a byl ochotnej mě tam na posledních minut ještě odvezt, co ale matka vyváděla zas.. bůh ví. I když toho sem zatahovat radši nebudeme.
Následovala samozřejmě "bitka", kde mi matka chtěla zlomit prsty, za což taky tleskám (a nějak mi ho narazila/nalomila.. nevim, co to je, ale bolí trošku..). Není nic lepšího, než mi před soutěží a konzervatoří zlomit prsty. Děkuji ti bože za tak milující rodinu. Táhni doprdele.

Tady jde aspoň vidět, jací jsou to "křesťani", když radši jdou na několik hodin do kostela a svoji dceru vypustí úplně z hlavy.. chtělo se mi kvůli nim/tomu po dlouhý době brečet, ale slzy jsem rychle potlačila, protože to nemá už dávno cenu.
Věděla jsem, že mají sestru s bratrem rádi víc než mě, ale že i radši 'kostelíčkujou' než aby projevili trošku zájem o mně - aspoň mě tam zavést..

No, jinak Vám přeji šťastného Valentýna. Já slavím jen s klavírem, ale nevadí mi to :) Já a klavír jsme prostě nerozlučná dvojka :) jinak mám nějaké témata na články. Zatím jsem se poučovala a poznávala, teď už to jen napsat do blogu a popřemýšlet o svém názoru a tak :)
No a co vy? Jaký byl váš týden/den a co Valentýn?
Erin



Co dělat, když jste nemocní

7. února 2017 v 10:36 | Erin |  Blbost sem, blbost tam.
Čauko,
vzhledem k tomu, že jsem byla opět nemocná, ale neměla jsem už před zkouškama ani nic podobného, nevěděla jsem, co dělat. Hlavně jsem měla teplotu a s tím nic moc dělat nejde. Takže jsem si pro vás připravila pár tipů, co dělat, když jste nemocní.

1. Filmy
Tak jasně, filmy. Ale já moc nevěděla, na co se dívat. Osobně doporučuju třeba nějaký seriály např. HIMYM, The Big Bang Theory. Většinou, když jste nemocní, tak asi chcete spíš zabavit a ne se třeba bát a nebo brečet, takže ještě doplňuji třeba Sherlocka, Fakjů pane učiteli, The IT Crew, 21 (22) jump street. Možná jste už (asi ano) většinu viděli, ale já se dívala třeba i ještě jednou.

2. Hudba
K večeru jsem měla třeba takovou náladu, že jsem si pustila písničky, lehla si a jenom poslouchala. Nějaký tipy už na blogu mám, ale lepší je si do vyhladavače na youtube zadat něco ve smyslu "music to relax" nebo tak a ono vám to už najde nějaký playlisty a nebo jen nějakou melodii.. vy už jen odpočíváte a posloucháte.

3. Blog
Nemusí to být nutně obíhání blogů nebo tak. Třeba si jen změnit desing svého blogu nebo i napsat nějaký článek. Máte spoustu času, takže můžete snít a přemýšlet.. Napište si to poté do blogu.

4. Knihy
Pokud milujete knížky najděte si nějakou knížku třeba i v pdf na internetu a pak se jen začtěte.

5. Jóga/protažení
Dobré odreagování po všem tom ležení během dne je i protažení svého těla. Nemusíte ani cvičit jógu nebo se protahovat.. Sedněte si vzpřímeně třeba jen do tureckého sedu nebo do diamantového (pokrčíte nohy a sedíte jakoby na patách).

6. Focení
Pokud milujete instagram a celkově focení, můžete se zkusit zapřemýšlet nad dalšími fotkami. Zkuste se podívat kolem sebe a najděte nějakou věc, kterou můžete pěkně nafotit.

Co děláte vy, když jste nemocní?
Erin


Pics.

5. února 2017 v 12:20 | Erin
Oddechové články jsou potřeba :)



Oreo Cheesecake

3. února 2017 v 12:04 | Erin |  Recipes
Čauko,
em.. miluju instagram! (btw, zde mě můžete sledovat) Nejradši se dívám na nějaké ty receptíky a jeden mě nadchl tak moc (no, i spousta dalších), že jsem si jej musela hned udělat. A vzhledem k tomu, že byl naprosto boží, tak bych se s vámi chtěla o něj podělit.

INGREDIENCE

200g riccoty
asi 80g žervé nebo lučiny (je to jedno balení)
200ml smetany ke šlehání
asi 2 balíčku sušenek Oreo (čím víc, tím líp)
máslo
kakao
(čokoláda)
moučkový cukr (nemusí být)

POSTUP

Z oreo sušenek oddělejte bílý krém, sušenky dejte do sáčku (nějaký pevný, aby se roztrhl) a rozdrťte je. Rozpusťte máslo, smíchejte jej s rozdrcenýma sušenkama oreo, vysypte směs do připravené nádobky či plechu (porce je vcelku "malá", takže přiměřenou "nádobu") a dejte do ledničky. Mezitím vyšlehejte smetanu. Po vyšlehání přidejte krém z orea, ricottu, žervé a podle potřeby moučkový cukr (nemusíte). Vydělejte nádobu se směsí, rovnoměrně rozetřete připravený krém a na chvíli vložte opět do lednice. Asi 1/3 krému si ponechejte, přidejte podle potřeby kakao a klidně i rozpuštěnou čokoládu. Opět dejte do lednice. Na ozdobení můžete na povrch cheesecaku přidat zbytek rozpuštěné čokolády.

moje foto

Erin

Kam dál